Aktuálně z Tunbridge Wells
Takže jsem si zase udělal ve svém nabitém programu čas, abych zase něco připsal.
Ono asi to nejdůležitější je to, že si tak nějak začínám uvědomovat, že mám fakt někdy štěstí, že ani nevím proč :) Pracuju totiž už několik nocí v té výrobně jídla a když jsem tam šel, tak mi spousta lidí říkalo, že se tam nadřu protože je tam všude stres a spousta práce pod tlakem... Ale já si říkal, však co, aspoň budu mít další zkušenost. No a v celé fabrice je jediná sekce - říká se jí "Dispatch" - a to je takový menší sklad, ve kterém jsou určité výrobky, které se pak rozvážejí do Tesca, Sainsbury a jiných obchodních supermarketů tady v Anglii. No a já jsem se dostal zrovna tady! A to je naprostá pohodička, v klídečku si tady třídím objednávky a jediné co jsem se musel naučit byla práce s ručním skenerem, protože tím skenuju čárové kódy objednávek a na základě toho pak dělám palety, které pak nakládáme do kamiónu - samozřejmě vysokozdvižným vozíkem - rukama se tam prostě pracuje jen při přípravě palet :) A navíc - v ostatním sekcích si musí povinně cvakat přestávky a jen v naší sekci (jako v jediné z celé fabriky) si nemusíme vůbec nikde cvakat jak dlouhou jsme měli přestávku. Navíc můj šéf odchází kolem 2 hodin ráno a já až do 6 ráno tam jsem pak sám a jen si tam tak občas něco pozametám, přesunu pár palet, připravím pár objednávek a pohoda :) V ostatním sekcích kde se vyrábějí veškeré druhy jídla - převážně ruzné slané a sladké koláče - lidi makají jak vyšinutí... Když se to pár kamarádů dozvědělo, do jaké sekce mě přijali, tak si mysleli, že si dělám srandu. Při pohovoru mě tenkrát personalistka chválila za dobrou úroveň mé angličtiny a ptala se mě, jestli umím dobře číst a psát anglicky - což umím, no a tak mi po pár dnech volal, že má pro mě tenhle job... fakt jsem prostě měl strašně velké štěstí - ale nechci to zakřiknout, měl jsem zatím jen 3 směny, které byly úplně super, tak doufám, že to tak zůstane i nadále :) No a jediné na co si zvykám (respektive mé tělo), je to, že hned po noční směně nejdu spát, ale fičím do restaurace pomývat nádobí. Jenže ve fabrice končím v 6 hodin ráno a v restaurace musím být v 10 hodin. Cesta na farmu mi pěšky trvá přes hodinu a půl a autobusem se mi moc často jezdit nechce, protože za každou cestu člověk vyhodí 2,2 libry. Zrovna dneska jsem byl kolem 7 hodiny ráno si sednout do parku v Tunbridge Wells a trochu se učil aglická slovíčka... ale tak se mi zavírali oči až jsem na setinu sekundy usnul a slovník mi spadl na zem, což mě probudilo. Muselo to vypadat asi hodně zajímavě, protože kolemjdoucí starší páreček angličanů se na mě tak zvláštně díval... :) No a vlastně dnešní den jsem ještě nespal - v restauraci jsem skončil v 13h a teď sedím v knihovně a píšu tenhle článek... ale už mě fakt začíná brát spaní a navíc v 10 večer dnes musím zase do práce, takže pomalu už musím vyrazit, abych se aspoň na pár hodin vyspal.
Jo a Proki, co se mého návratu do ČR týče, tak pravděpodobně přijedu začátkem září, kdy plánuju odletět na dovolenou do Egypta. No a takže v září pak můžem někam sednout a pokecat co a jak, protože nevím už jak je to dlouho, ale neviděli jsme se myslím už tak přes 2 roky a to je už pěkná doba :) Užívej si v ČR a doufám, že to v tom září vyjde.
Tak pro dnešek už končím, únava mě nutí jít se vyspat. A dnes večer zase znovu tradá na noční...