NEDĚLE
První řijnový den. A hned ráno mě probudila bouřka, kterou jsem už dlouho nezažil... a taky jsem poprvé zjistil, že do stanu.....TEČE (no je to tak Sovič :) Naštěstí nezateklo do stanu moc vody, takže to stačilo utřít ručníkem... Pak ale začala bouřka znovu a voda tam byla zase... ovšem tentokrát jsem už zjistil odkud to teče (bohužel je to ze tří stran :) Takže ve dvou rozích stanu jsou zmuchlané ponožky, které během bouřkových přestávek musím vždycky vykroutit, aby měly stále tendenci nasávat vodu :) No a v třetím rohu je ručník, který je na tom podobně, protože tam má co dočinění s potopou (nevím čím to je, ale tím jedním rohem nateče vždycky nejvíc vody). Kapky ze stropu stanu už přehlížím, protože ty už fakt zatím vyřešit nedokážu :)
A tak tohoto "krásného rána" jsem se vydal do okolí hledat farmy. Na recepci jsem si zaplatil další 2 noci (5 liber jedna noc) a zeptal se jestli neví, kde je nejbližší farma. Borka ukázala směrem doprava od kempu a tož jsem se tou cestou vydal :) Asi po 10 minutách jsem potkal týpka a hned jsem na něj vytasil větu, jestli neví kde je nějaká farma, že hledám nějakou práci. On na mě, že neumí moc dobře anglicky... Aha! Jsem doma :) To bude určitě někdo z východu :) A tak nakonec z něho vylezlo, že je Polák...To je mazec - člověk se jde poprvé projít okolím anglické přírody a jako první narazí na Poláka... jsem se fakt řechtal :))) Hned jsem tedy přeřadil na česko-polsko-gestikulační styl s občasnou anglickou výpomocí a ptal se ho na farmu. "Ty šukáš?" zeptal se. "Jo, já šukám nějakou farmu," odpověděl jsem a řechtal se jak kůň :) (polsky šukám = hledám) Řekl mi, že za chvíli bych měl dojít k jedné farmě, ale nikdo tam teď prý nebude, jelikož je Neděle. Každopádně jsem chtěl vědět, kde to je, tak jsem ho nechal jít směrem do Canterbury a já šel k té farmě. Došel jsem k nějakým polím a v dáli jsem viděl slídové tunely (takové slídové poloskleníky), což k mé radosti znamenalo, že se tam musí pěstovat jahody nebo maliny a že by tedy mělo být ještě co sbírat :) Zahnul jsem k nim takovou polňačkou, ale farma byla jak po vymření - nikde ani živáčka (jak v nějakém americkém hororu - jen samé prázdné stodoly, sláma a žádný člověk). Míjel jsem maliny a jahody a překvapilo mě, že nikde u nich nebyly žádné ploty, které by případné zloděje odradily - mít takovou farmu v Česku, tak by tam pře noc nic nezbylo :) Míjel jsem jabka a pak zase jahody, ale pořád nikde žádný člověk... Pak jsem uslyšel v dálce zvuk cirkulárky... konečně člověk!!! :) Byl to takový čtyřicátník a hned ze začátku mě pochválil za mou angličtinu - dodnes nevím, jestli si dělal srandu :) Ptal jsem se ho, kde je tady nějaká recepce a on mě zavedl ke karavanům, které stály za jednou stodolou. Tam že prý jsou pracanti, tak ať se tam zeptám - on že není přímo z farmy. Zvenku karavany vypadaly jak po vymření. Fakt jsem si myslel, že budou prázdné. Ale zrovna z jednoho najednou vyšel týpek a tak jsem se ho hned začal vyptávat - a on, že je prý z Polska (překvapivě) a že mám přijít zítra v 16h, že tu bude supervisor. Tož jsem se rozloučil a namířil si to zpátky do kempu. Po cestě jsem viděl ještě jednu farmu, ale taky byla prázdná... Ta noha mě furt bolela, že jsem nemohl jít ani trochu rychlejším krokem. Bylo odpoledne a donutilo mě to zůstat v kempu a relaxovat, protože na zítra potřebuju být ready. Dnes už nikam fakt nikam nepůjdu, protože ta noha se musí vyležet. Zítra to musím zvládnout... Kurňa - žene se zase bouřka... Rychle musím utěsnit díry ve stanu.. Ponožky připravit! :)
